Stopy po desítkách let rozdělení jsou v této zemi patrné dodnes.
Východní Německo, které bylo ovládáno sovětskými silami, zaznamenávalo v druhé polovině minulého století zpomalení ekonomiky oproti jejich západním sousedům. Hospodářství zažívalo těžké chvíle, stejně jako to bylo ve spoustě dalších východních zemích. Na druhou stranu Západní Německo, kam jsme nesměli za minulého režimu cestovat, na tom bylo poměrně lépe. Země vzniklá z bývalých tří okupačních zón přijmula Marshallův plán. Jeho účelem bylo oživit ekonomiku evropských zemí po druhé světové válce. Země východního bloku ho naopak odmítly. Tím došlo k rozdělení kontinentu na východ a západ, stejně jako bylo rozdělené celé Německo, a i jeho hlavní město. Ekonomická propast mezi těmito dvěma tábory se začala prohlubovat.
Po sjednocení Německa pak mohli jeho obyvatelé poprvé na vlastní oči vidět, jaká je situace a jak velké rozdíly mezi zeměmi jsou. Pokud i dnes navštívíte nějaké město v bývalém východním Německu, například v našem sousedním Sasku, můžete vidět obrovské množství opuštěných domů, počet obyvatel v těchto místech po druhé světové válce prudce poklesl a dodnes budovy chátrají. Na konci minulého století tak vláda země zavedla tak zvaný Solidaritätszuschlag. V překladu tedy solidární přirážku. Její princip spočívá v tom, že peníze z bývalého Západního Německo putují do tehdejší NDR, aby pomohli vyrovnat rozdíly vzniklé v průběhu minulých dekád.
Přirážka se připočítává k daním z příjmu obyvatel a společností sídlících na západě, peníze pak putují na obnovu infrastruktury a zlepšení životní úrovně do spolkových zemí jako je Sasko či Braniborsko. Podle původního plánu měla tato daň být pouze dočasným opatřením, její zrušení se však neustále odsouvá na neurčito. To se ale nelíbí obyvatelům západní části a již dlouhá léta požadují její zrušení. Zatím byla její výše pouze snižována, dnes se pohybuje kolem 5 %.